Pojištění se mi nevyplatí
„Budu celý život platit pojištění a když se mi nic nestane, tak vyhodím z okna stovky tisíc korun. Jen pro to, abych v případě, že se mi něco s velmi nízkou pravděpodobností stane, dostal pár milionů.“ Typická, pochopitelná a vlastně oprávněná námitka toho, kdo odmítá životní pojištění. Tento úhel pohledu ale postrádá hned několik důležitých aspektů a ty níže rozebereme.Paradoxní sázka. Pojišťovny jsou vlastně sázkové kanceláře. Jen místo zápasů a výsledků voleb sázíme na to, jestli se nám něco stane a co to bude. A přestože je princip stejný, tak ale paradoxně sázíme na něco, v co doufáme, že se nestane. Vlastně raději chceme celý život prosázet a ani jednou nevyhrát, což nahrává zmíněné námitce…
Pravděpodobnost vs. dopad. Smyslem pojištění by nemělo být sázet na něco, co se pravděpodobně stane – takové pojištění je pak logicky drahé a plnění nízké. Tím netvrdím, že smyslem pojištění je sázet na něco, co není pravděpodobné. Fígl je v tom, že na PRAVDĚPODOBNOST můžete zcela zapomenout (klíště v lese se vás nebude ptát, jestli jste stý, tisící nebo miliontý návštěvník lesa), s tou musí operovat pojišťovny a dle ní nastavují výši rizikového pojistného. Co je ke zvážení a řešení na vaší půlce hřiště, je DOPAD, jaký dané riziko bude mít – pro vás, pro vaši rodinu, pro vaši schopnost splácet závazky a platit náklady domácnosti vůbec. Že se mladý člověk stane invalidním, je jistě méně pravděpodobné, než člověk v závěru svého produktivního věku. Proto bude mít pojištění invalidity levnější. Dopad invalidity pro mladého člověka je ovšem mnohem fatálnější…
Pojistná potřeba. Zcela nezanedbatelný je totiž aspekt „času“, tedy doby, po kterou jsem pojištěn. Stane-li se po dvou letech pojištěný invalidním, pojišťovna mu vyplatí milionové částky, přestože jí zaplatil řádově pár tisíc korun. To, co má pojištění krýt, je náš produktivní věk – vlastníme totiž de facto dluhopis (svůj produkční potenciál), který nám nese měsíčně kupón v podobě našich příjmů.
Pokud nastane zdravotní komplikace, příjem poklesne, náš dluhopis se znehodnotí a pojištění má tyto propady vyrovnat – u mladého člověka tedy na několik desítek let dopředu. S rostoucím věkem je potřeba krýt méně a méně měsíců propadu, pojistná potřeba se tak snižuje.
Nejlevnější pojištění. Tím jsou bezesporu vlastní rezervy – prostředky, kterými můžeme disponovat. Jenže, to rozhodně neznamená, že je lepší spořit než platit pojištění. Museli byste mít několik milionů korun už teď, aby pojištění nedávalo smysl. Pojistná potřeba a tvorba rezerv jdou proti sobě, v tom je zakopaný pes. V momentě, kdy rezervy budou dostatečné (k pokrytí propadu příjmů do budoucna), můžete své pojištění klidně zrušit – a pokud budete už nyní efektivně investovat, případně se dobře rozjede vaše podnikání, tak to může být relativně brzy. Do té doby je ale riziko (z pohledu dopadu nikoli pravděpodobnosti) neopomenutelné.
Kdy se pojistit? Máte-li křišťálovou kouli, tak ideálně před tím, než se něco stane (pozor na čekací doby!). A teď vážně – ve dvaceti letech si dokážete zajistit opravdu milionové částky za několik málo stovek korun měsíčně. S postupem času cena pojištění při sjednání roste a hlavně – roste i pravděpodobnost, že už budete do pojištění vstupovat s nějakou zdravotní komplikací. Může se tak stát, že už vás ani pojišťovna do pojištění nepřijme, případně s výlukou nebo přirážkou, která může být i více než 200%. Není tak od věci pojistit se na vážné průšvihy jako mladý a zdravý, i když se založení rodiny nebo závazky zdají být ještě hodně daleko v budoucnosti.
Nejste si jistí, zda potřebujete životní pojištění? Nebo ho už máte a nevíte, jestli je správně nastavené? Zavítejte k nám, na Partners market Turnov na nám. Českého ráje, na jedno místo, které je tu pro Vás – s bezplatným poradenstvím a každoročním servisem.
5.10.2018
