
Plánovat? K čemu?
Pokud máte volné prostředky, tak při rozhovoru s finančním poradcem dříve nebo později narazíte na otázku – „jaké máte s penězi plány?“. Vy ale chcete své prostředky jen zhodnotit, k čemu tedy něco plánovat nebo řešit nějaké budoucí cíle?Nejlepší investice neexistuje. Každá investice má svá rizika. Velmi často lze riziko vykoupit dostatečnou délkou investičního horizontu. Investor, který už zažil propady na burzách, bude na kolísání své investice reagovat jinak, než nezkušený investor, který začal investovat se zaslepenou představou vyšších výnosů. Konzervativní klient těžko ocení potenciál výnosu 10% p.a., pokud to bude znamenat možnost poklesu i na polovinu hodnoty během několika měsíců. A k čemu vám bude průměrný výnos 8% p.a. na horizontu dvacet let, když budete nakonec peníze potřebovat příští léto a třeba zrovna v době, kdy se trhům nebude dařit. Správné nastavení investičního portfolia totiž vyžaduje znalost několika zásadních parametrů a informací od klienta – investiční horizont, zkušenost klienta, jeho postoj k riziku, pravděpodobnost, že budou prostředky potřeba dříve a klientovo status quo – stav jeho rezerv, závazků a připravenost na výpadek příjmu.
Cesty k cíli. Jedno z čínských mouder praví: „pokud nevíš, kam jdeš, je jedno kudy se vydáš“. Bohužel ale pak taky nevíme, kam vlastně dojdeme. Jako dobré srovnání se nabízí navigace v autě. I do auta je možné nasednout a vyrazit – nic proti spontánnímu výletu někam. Zážitkem může být i prázdná nádrž v neznámé vesničce nebo nečekaný přejezd přes státní hranice. Je otázka, jestli jste ale ochotni podobně experimentovat s vašimi penězi – to už totiž klidně můžete do casina nebo sázet sportku. Pokud máte dostatečně naspořeno na svou rentu apod., tak si můžete hrát. Pokud se např. ve stáru spoléháte na stát, pak raději plánujte. Volba optimální „cesty“, tedy správného investičního portfolia, hned v prvním kroku vyžaduje vědět, kam chci „jet“ – cíl je totiž to první, co v navigaci zadáte. Pak teprve volíte, jestli chcete nejrychlejší cestu, nejkratší nebo nejekonomičtější. Můžete rozložit síly, naplánovat zastávky, vyhnout se dálnicím apod.
Co mi to přinese? Možná neradi plánujete, nechce se vám upínat k nějakému cíli. A vlastně ani nejde o to slepě se nějakého cíle držet. Pokud dobře specifikujete svou aktuální představu, k čemu chcete dojít, tak se i celkem jednoduše kdykoli v budoucnu dá cesta změněné představě uzpůsobit. A co vám to přinese? Vysokou míru jistoty, že vaše peníze opravdu pracují správně. Dozvíte se taky „pravdu o svých plánech a penězích“ – od extrému, že k vašim cílům jen tak nedojdete, protože není reálné, aby se vaše investice natolik zhodnotila, až po extrém, že na všechno, co v životě chcete (za peníze) pořídit, stačí polovina vašeho finančního majetku a můžete si buď hrát nebo se o své bohatství podělit – s rodinou, s potřebnými, sponzoringem apod. Že třeba můžete rozjet podnikání nebo investovat do něčeho dlouhodobějšího. Zkrátka – bez znalosti cíle neexistuje měřítko, jestli máte hodně nebo málo.
Cíl v cíli. Po cestě k cíli navštívíte jistě spoustu „bodů zájmu“, několikrát trasu přeplánujete a možná i změníte cílovou destinaci. To vše je možné. Až dorazíte do cílové stanice – ve finančním světě je to „renta“, tak opět bude na místě svůj finanční majetek správně rozložit. A podle čeho? Jednoduše – podle toho, jestli chcete mít (a jak velkou) jistotu měsíční renty v určité výši na 30 nebo 40 let. Nebo si dopřát rentu věčnou, tj. čerpat jen výnos, aby naspořené peníze zůstaly potomkům. Pokud jen slepě a bez plánu nastavíte trvalý odkup z vašich prostředků v nějaké náhodné výši, tak se s vysokou pravděpodobností dočkáte překvapení…
29.11.2018